Wereldo
Wereldo

Zpět
Rozhovor„Nechováme se tak, abychom jeden problém vyřešili, a vedle vytvořili dva jiné,“ říká Roman Gerneš.

„Nechováme se tak, abychom jeden problém vyřešili, a vedle vytvořili dva jiné,“ říká Roman Gerneš.

Roman Gerneš se po mnohaleté praxi v korporátních společnostech rozhodl spolu s dalšími své znalosti a zkušenosti v oblasti supply chain předat dál. Vytvořili konzultační společnost WEEM Solutions, která pomáhá zejména malým a středním podnikům řešit problémy, se kterými si nevědí rady.

Co jsou nejčastější důvody, proč si vás firma zavolá na pomoc? S čím vším jim můžete pomoci?

Našimi klienty jsou většinou společnosti, které cítí, že potřebují pomoci s navýšením svojí výrobní kapacity nebo chtějí efektivněji využít svoje zdroje a dosáhnout tak lepších hospodářských výsledků. Často také požadují nastavit vyšší úroveň řízení a kontroly procesů pomocí moderních nástrojů digitalizace.

Naše projekty typicky začínají zjištěním potřeb a definicí očekávání našeho klienta. Dále pak pokračují zmapováním „bolestí“ a nalezením jejich kořenových příčin. Velmi si dáváme záležet na sestavením realistického projektového plánu — tzn. detailního návodu, jak může náš klient nastalou situaci řešit s dosažením správného poměru mezi jeho interním úsilím a vynaloženými náklady versus efektem a přínosem, které mu změna skutečně přinese. Snažíme se o maximální pragmatičnost a zlepšování krok po kroku namísto kreslení „vzdušných zámků“. Pokud se klient rozhodne zahrnout nás i do dalších fází projektu, pomáháme v roli dočasných projektových manažerů koordinovat celý proces „transformace“ a nastavení trvalé udržitelnosti a neustálého zlepšování.

V čem se liší problémy, které řešíte v malých a středních firmách oproti globálním společnostem? A proč jste se rozhodli zaměřovat hlavně na malé podniky?

Než jsme se začali spolu s kolegy věnovat poradenské činnosti, pracovali jsme všichni pro velké nadnárodní korporace. Naučili jsme se v nich spoustu důležitých věcí a výrazně posunuli úroveň svých znalostí a dovedností. Velké firmy mají určitě výhodu v tom, že mají procesy pevně nastavené, kompetence jasně rozdělené a mají pro jejich řízení vlastní odborníky. Implementovat zde ale jakoukoliv větší změnu představuje pořád enormní výzvu. U menších společností, je rozhodování daleko flexibilnější a změny jde provádět v řádu týdnů, případně měsíců a ne roků. Po několika letech jsme se rozhodli, že získané zkušenosti raději uplatníme jinak a nabídneme je menším a středním podnikům v regionu, protože jsme zjistili, že je obrazně řečeno daleko jednodušší otočit kurz malé lodi než velkého tankeru. Pracovat pro velký korporát by také znamenalo, že bychom nemohli mít jiné zákazníky, což se s ideou konzultantské společnosti mine účinkem.

Jaká jsou úskalí v implementaci softwarů ve výrobních firmách? Je nějaký problém neřešitelný?

Na vyloženě neřešitelný problém jsme zatím v průběhu naší činnosti naštěstí zatím nenarazili, ale některé překážky, kterým občas čelíme, se tak někdy zprvu určitě jeví. Tohle je koneckonců často důvodem, proč nás klient osloví — tzn. sám si neví přesně rady, jak nastalou situaci řešit a jak se z těchto problémů co nejrychleji dostat. Snažíme se tedy společně hledat různé cesty a nabízíme mu alternativní vhodná řešení, které máme prověřené a odzkoušené.

Co je naopak zaručený “trik”, který může být při procesu implementace nejužitečnější?

Těch máme několik a patří již k našemu pečlivě střeženému „know how“ firmy.

O některé bych se ale přeci jen mohl podělit. Na prvním místě bych jmenoval „zapojení účastníků do projektu“ — tzn. umění správně namotivovat team, aby se měl chuť na projektu aktivně podílet. Dále potom fakt, že správné rozhodnutí je třeba podložit objektivními daty, a ne se orientovat podle pocitu nebo názorů od jedné osoby.

Hodně také čerpáme z našich bohatých zkušeností a dokážeme pokrýt velkou škálu procesů od konstrukce přes obchod, výrobu, kvalitu, nákup, plánování až po dodání produktů k zákazníkovi. Chápeme tedy souvislosti a bereme v úvahu konsekvence naší činnosti. Lidově řečeno, nechováme se tak, abychom na nějakém místě jeden problém vyřešili a dva jiné hned vedle způsobili někomu jinému.

Je tomu už rok, kdy svět čelí koronakrizi. Pocítil jste za tu dobu výraznou změnu v přístupu firem k logistice?

Jestli se dá na „koronakrizi“ vůbec najít něco pozitivního, tak je to určitě změna přístupu firem k digitalizaci. Firmy zjistily, že takzvaná „people driven“ společnost je velmi nestabilní a cílí k budování tzv. „systém driven“ organizací. Uvědomili si, že je potřeba informace sdílet efektivní cestou a pracovat s nimi v digitální podobě. Za poslední měsíce jsem si například osobně uvědomil, jak obrovskou brzdou je výměna informací mezi dvěma subjekty e-mail nebo telefon, ať už se to týká vnitropodnikové komunikace nebo vnější komunikace s obchodními partnery a různými subjekty. Myslím si, že tak, jak dnes pohlížíme na fax, budeme za pět až deset let s úsměvem vzpomínat na objednávky a faktury v příloze našich e-mailů. Podobný kurz podle mě nabere i řízení stylem „zkušenost-papír-tužka-telefon“ a ve větším měřítku dojde k všeobecnému rozvoji moderních nástrojů pro plánování a řízení výroby (APS/MES/CAQ), pokrokovým nástrojům pro řízení nákupu (E-Procurement), organizaci dopravy (TMS) a řízení vztahů se zákazníky (CMS).

Je digitalizace logistiky právě to, co si máme z pandemické krize odnést?

Osobně se domnívám, že ano. Nutnost práce z „home office“ nás všechny naučila, že logistika se dá řídit na dálku a mnohdy mnohem efektivněji. Je ale nutné mít tomu uzpůsobené procesy, správná data, vhodné systémy a dobře proškolené a motivované zaměstnance.